Dekubit
19. 8. 2007
Sedím celou sobotu u počítače a asi kolem 22 hodiny večerní si říkám: "Jako kdyby mi něco chybělo...." Píšu bláboly do diplomky dál a nepřemýšlím nad tím, a za chvíli mi to rozsvítí: "Já nemám zadek!" vstanu, abych se přesvědčila, osáhávám si zadní partie, a opravdu necítím prdel, není tam... Tak začnu poskakovat, plácat a šťouchat se do půlek, cvičit, masírovat a nic. Prdel stále chybí. ........... Vzdávám to a jdu spát. ...........
Tak vážení to je moje první zkušenost se "studijním dekubitem", tak dlouho se sedí na prdeli, až Vám z toho uhnije........ Studiu zdar!
Tak vážení to je moje první zkušenost se "studijním dekubitem", tak dlouho se sedí na prdeli, až Vám z toho uhnije........ Studiu zdar!
Komentáře
Přehled komentářů
Veď nie nadarmo prial profesór Solferin študákom pevné zdravie v miestoch, kde sa telo stretáva so židľou.
zadok
(mykhal, 29. 8. 2007 23:53)